Galanica y la Flor

Sinfonia seconda e Correnta detta la Emiglia
Salamone Rossi Hebreo (ca. 1570 - 1630)

Ancor che col partire
Cipriano de Rore (1515? - 1565) / Giovanni Battista Bovicelli (1550- 1594)

Sonata in dialogo, detta in Vienna
Salamone Rossi Hebreo (ca. 1570 - 1630)

Esta muntanya d´enfrente
Sefardská píseň

Aria Quinta sopra la Bergamasca
Marco Uccelini (? - 1680)

Hija mia
Sefardská píseň

Sonata prima detta la Moderna
Salamone Rossi Hebreo (ca. 1570 - 1630)

Durme, durme
Sefardská píseň

Sonata sopra la Monica
Biagio Marini (1594 - 1663)

Quando el Rey Nimrod
Sefardská píseň

Sonata terza sopra l´Arie della Romanesca
Salamone Rossi Hebreo (ca. 1570 - 1630)

La Galana y El Mar
Sefardská píseň

Ciaccona
Tarquinio Merula (1595 - 1665)

Avrix mi, Galanica
Sefardská píseň

Ensemble Fiorello (italsky kvítek či květina) je dámský komorní soubor, který se zabývá interpretací staré hudby na dobové nástroje či jejich kopie. Vznikl v roce 2011 ze společného nadšení mladých profesionálních interpretek - absolventek Akademie múzických umění v Praze, Janáčkovy akademie múzických umění v Brně a Týnské školy - Collegium Marianum (Univerzita Karlova), které spojil zájem o kulturu a umění doby 17. a 18. století. Základní obsazení souboru tvoří Lucie Rozsnyó - soprán, Michala Roubalová - zobcové flétny, Magdalena Malá - housle, viola, Jana Vavřínková - viola a barokní tanec, Helena Matyášová - violoncello a Markéta Čechová - cembalo, virginal nebo varhanní positiv.

Repertoár souboru tvoří pestrá paleta vokální a instrumentální hudby, která zněla na šlechtických dvorech významných kulturních center barokní Evropy. Součástí bohaté dvorské zábavy byl vedle provozování hudby také tanec. Ensemble Fiorello proto do svých koncertních programů zařazuje dobové taneční choreografie pro jednu tanečnici s doprovodem instrumentálního souboru. Jeho snahou je umožnit posluchačům cestování v čase o několik staletí zpět a navodit tak atmosféru dob dávno minulých. Prostřednictvím hudby a tance se posluchač ocitá alespoň na chvíli ve francouzských Versailles za doby Krále Slunce Ludvíka IV., v italských Benátkách, Florencii, Neapoli či Římě 17. a 18. století. Může navštívit německý Hamburk, Lipsko či Drážďany, nebo císařskou Vídeň. Nemusí však při poslechu cestovat daleko, zůstane-li v hudbymilovných Čechách nebo na Moravě.